[zpět na Golf homepage]

Volcano Golf & Country Club (Big Island, 2006)


09/2006, HCP 46 Na stránkách českých extrémních golfistů (www.xgolf.cz) se píše, že golf se dá hrát třeba pod aktivní sopkou. To je samozřejmě pravda, ale golf se dá hrát i přímo na sopce, několik kilometrů od žhavé lávy. Tuto možnost nabízí Volcano Golf & Country Club, který leží doslova pár metrů od Volcanoes National Parku na ostrově Hawaii (Big Island).
Pár set metrů od greenů a fairwayí najdete kráter Kilauea Caldera, kde se láva objevuje celkem pravidelně (naposledy v 80. letech):


A o několik kilometrů dále se nachází Pu'uO'O Vent, ze kterého vytéká láva právě teď směrem k blízkému pobřeží, kde se na ni dá podívat z několika desítek centimetrů:


Samotné golfové hřiště je ve výšce přes 1200 metrů nad mořem a na podnebí je to znát. Zataženo, poměrně chladno a deštivo. Hřiště má daleko do dokonalosti hřišť na pobřeží, která jsou známá třeba i z profesionálních turnajů, ale i tak se na něm hraje bez problémů a cena je také samozřejmě výrazně nižší. Takže zhruba 100 dolarů tady stojí fee na osmnáctku včetně vozíčku (což je standard, pěšky snad v Americe nechodí nikdo), půjčení holí a poplatek za "ridera", tedy doprovod, který se vozí vozíkem, ale nehraje. A můžete začít hrát na hřišti, které je mimořádné minimálně svým umístěním.

Po vyzkoušení vozíku a drivingu na louce uprostřed hřiště jsem konečně vyrazil na svůj první odpal v daleké Polynésii! Vozík je skoro jako na autodromu a má i zpátečku. Jen mě trošku mě překvapilo, že nebyl elektrický, ale benzínový. První odpaliště bylo hned u klubovny, ale první ránu jsem celkem zvládl. A pak už jsem prostě hrál a moc nevnímal, co se děje kolem. Hřiště bylo celkem prázdné, bylo pondělí, deštivé počasí (což je ale normální) a také je hřiště poměrně daleko od turistických center. Tak jsem při hře dohnal jen jeden flajt a partička starších pánů mě bez problémů pustila. Velmi dobře se pak bavili, když jsem zapomněl u greenu čtrnácté jamky hůl, kterou jsem chipoval a když jsem ji pak potřeboval na další jamce, tak mi pro ni musela žena dojet.
Čtrnáctá jamka byla výjimečná jedním negolfovým zážitkem. Už několik dnů jsme se pokoušeli potkat havajskou husu nene. Je to národní havajské zvíře a žije jich už jen několik stovek kusů. Všude jsou cedule, aby je nikdo nekrmil, protože pak chodí za lidmi a končí pod auty. Nene pořád nikde až do čtrnácté jamky. Na kraji fairwaye si tam chodily tři. Tak jsem byl samozřejmě nadšený, že jsem spojil příjemné s příjemným - golf a nene. Ale hrál jsem golf, takže husy jsem poslal fotit ženu. Později jsem si to vynahradil na ostrově Kauai, kde jsme na nene narazili v ptačí rezervaci a tam už jsem měl na ně času dost :-).

Hru jsem si opravdu užíval a i když jsem nehrál úplně dokonale, tak výsledek byl řekněme v ochranné zóně. Jen jednu jamku jsem vyloženě pokazil, na druhou stranu mi tam nespadl ani jeden par. Ale byl jsem tak zažraný do hry, že jsem ani moc nevnímal, že aspoň hodinu pršelo. Příjemně mě překvapilo, že mi ani moc nevadily vypůjčené hole.
Na památku jsem si koupil tričko, žena popovídala se slečnou v pro-shopu, která měla českou babičku, dali jsem lehký oběd a vyrazili na výlet do blízkého kráteru. Na hru na sopce určitě nikdy nezapomenu! A snad aspoň část mých zážitků můžu zprostředkovat fotografiemi.

Picasa Photo Album:
Golf_Volcano