[zpět na Golf homepage]

Olomana Golf Links (Oahu, 2009)


08/2009, HCP 22.4 Ani na Oahu jsem si golf nemohl nechat ujít. A protože naše dovolená nezadržitelně spěla ke svému konci, zvolili jsme "tradiční" kombinaci já golf, Andrejka Waikiki Beach. Nechtěl jsem tentokrát nikam daleko, ale taky jsem nechtěl platit zbytečně moc a tak jsem vybral hřiště jen "přes hory" z Honolulu, které jsem zvažoval už před třemi lety - Olomana Golf Links. Tehdy mě odradilo množství vody, teď už mi to ani tolik nevadilo a jak se ukázalo, zase to s tou vodou není tak hrozné.
Hřiště se chlubí hlavně tím, že zde začínala Michelle Wie a má zde také zahráno své nejlepší kolo (v 10 letech 64 ran, na LPGA má zatím nejlépe 65). A je zjevně hodně orientované na japonskou klientelu, což ovšem na Oahu bude spíš pravidlo.

Zamluvil jsem si tedy tee time a vyrazil tak, abych stihl ještě driving. Kromě fee a holí jsem ještě koupil nějaké míčky a pár drobností, takže celkem jsem utratil asi 150 dolarů. V recepci se mě paní ptala, odkud jsem a překvapila jí moje odpověď. Prý měla z Čech babičku. A taky ještě nikdo z Čech na hřišti nehrál.
Driving byl zrovna zavřený a tak mě čekalo asi hodinové čekání. Hráči se na první tee vyvolávali rozhlasem a nakonec jsem přišel na řadu dříve. Hřiště bylo pořádně zaplněné a tak jsem se ve flajtu sešel s otcem a synem, odhaduji z Anglie. Startovalo se z nějakého důvodu na desáté jamce a hned mě můj starší spoluhráč dostal otázkou, jestli to umím hrát. Myslím, že jsem nakonec nehrál o nic hůř, než on. A ještě ze mě tahal cigarety :-). Vypadalo to, že mezi sebou hrají jamkovku, ale moc jsem to nevnímal. Spíš jsem se rozhlížel po okolí (hlavně hory v pozadí stály za to), protože hřiště bylo opravdu plné. Prakticky na každé jamce 3 flajty najednou. Ale asi i díky autíčkům to zas tak dlouho netrvalo a myslím, že o moc déle než 4 hodiny jsme na osmnáctku nepotřebovali.

A nehrál jsem úplně špatně. Sice jsem už na šesté jamce nenašel po nepodařené ráně míček a na první devítce byl ještě 2x přes double bogey, ale dobře jsem začal druhou devítku parem (krátký pětipar, kde jsem byl už druhou ranou vedle greenu). Pak jsem trošku zaváhal na dvanáctce (voda a triple bogey), ale zase to vylepšil parem na patnáctce. Málem jsem však nepřežil, když jsem na další jamce dal 4 paty asi ze 2 metrů... Naštěstí jsem na předposlední jamce označené jako místní signature hole, poslal první ránu do poloostrovního greenu a 2 paty do paru. A nakonec letošní devadesátá havajská jamka - rozumně dlouhý pětipar. Drive, železo a asi 100 metrů do greenu. Takže devítka na 2 metry a pak jeden podařený pat. Konečně havajské birdie!
Mrzí mě ten ztracený míček. Kdybych nějak dokázal na šestce zahrát bogey, tak bych konečně tu stovku pokořil. Takhle bez výsledku na rány, ale každopádně výsledkově nejpovedenější hraní na Hawaii.

Pak už jen pár drobností v pro-shopu na památku, oběd v místní restauraci Sakura a zpátky balit na cestu domů. Ale věřím, že k doposud odehraným 144 jamkám na Hawaii ještě další někdy přidám!

Picasa Photo Album:
Golf_Olomana