Druhá golfová zastávka je něco úplně jiného. Abychom si trošku zpestřili dovolenou, vyrazili jsme do horského městečka Jarabacoa (více zde), daleko od turistických oblastí u moře. Volba byla samozřejmě ovlivněná i tím, že se v blízkosti nachází jedno z mála vnitrozemních golfových hřišť. Devítka zasazená do lesů v horách, naprosto odlišná od resortových osmnáctek.Ještě raději z Čech jsem si díky španělsky mluvícímu kolegovi ověřil, že půjčují hole a že nic není problém. Dorazili jsme v neděli odpoledne a na hřišti se zastavili. Bylo tam docela živo a za pomoci jednoho anglicky mluvícího hráče jsem si ověřil, že si druhý den můžu kolem jedenácté přijít zahrát. I restaurace fungovala. Když jsme druhý den přijeli, na hřišti bylo ovšem pusto. Naštěstí tam skupinka místních plela putting green a tak se mi po chvíli podařilo vysvětlit, že si chci zahrát a potřebuju půjčit hole. Někam zavolali a do deseti minut se sešli asi 4 lidi, jednomu jsem zaplatil 30$ a ostatní chystali hole. Dokonce tam měli i autíčka, ale chtěl jsem si půjčit jen vozík. Za chvíli jsem ale pochopil, že jeden z místních mi bude dělat caddyho! :-). Nebyl jsem z toho zas tak nadšený, protože jsem okamžitě znervózněl, ale zase to byl zážitek. Sice jsme si navzájem nerozuměli ani slovo, ale nakonec to bylo docela fajn. Dokonce jsem dostal na hraní i míčky a díky dobrým očím caddyho jsem jim ztratil jen dva. Horší už to bylo s holemi. Snad každá byla jiná značka a protože jsem viděl, jak vypadá green jedničky, tak jsem se začal shánět po sand wedge, ale odpovědí mi bylo předvedení pitching wedge...
Začal jsem tedy hru a docela jsem se trápil. Snad každý green byl vyvýšený a obklopený několika bankry. Bez sand wedge jsem tedy pěkně trpěl (třeba na třetí jamce z bankru snad na pětkrát). Navíc hned za úzkým foregreenem byly greeny lemované jakýmsi "zelím", ze kterého se nedalo ani patovat, ani chipovat. Caddy si o mně musel myslet pěkné věci... Ale jinak to s ním bylo v pohodě. Brzy pochopil, že dřeva tahá zbytečně a hned mi na odpaly podával pětku, na greenu ukazoval kam patovat, Andrejce věnoval kytku (asi mu lezlo na nervy, že pořád fotí) atd. Aspoň na šestce se mi podařil zahrát první dominikánský par.
Hřiště bylo moc hezké, zasazené do mírného svahu a fairwaye byly lemované smíšeným palmovo-borovicovým lesem. Docela zážitek. Nikdy jsem nehrál v Semilech, ale podle toho, co jsem slyšel, tak by se možná dalo přirovnat (až na ty palmy :-)). Trošku jsem se bál, že nebude moc dobře upravené, ale bylo to úplně v pohodě
Druhá devítka se vyvíjela skoro stejně jako první. Spokojený jsem tak mohl být jen na čtyřce - tříparu, který se hrál úzkým průzorem mezi stromy přes údolí. Trefil jsem odpalem green, ale míček nakonec sjel. Obecně tady (i na ostatních hřištích) hodně dobíhaly a vůbec nedržely na greenu. Prostě jiná tráva... Nakonec moje výkony na obou devítkách byly tak na uhrání Zelené Karty, moc jsem se tedy nepředvedl. Caddymu jsem dal ještě 10$ (tvářil se neutrálně, takže to asi nebylo ani moc, ani málo) a vyrazili jsme zkouknout blízké vodopády. To už sem ale nepatří.
Fotografie nemůžou chybět:
Picasa Photo Album:
 |
| Golf_Jarabacoa |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|